Ve škole při slohu jsme měli napsat o svém oblíbeném místě a mě popadla tvořivá, ze které vznikla tato báseň :o)
Místo, kde jsem ve svém světě,
věřím, že také dostane tě.
Tam, kde listy šumí ve větru,
s nímž zvířata mluví
a horizont vždycky vzplane tu,
když slunce k západu se skloní.
To místo, kde vše se jen zelená
a káně loví,
to místo, jež magickou sílu má
a kde tě nic nehoní.
Místo, kde ptáci pějí krásné písně
a vše nádherně voní,
jenom tam se zbavím tísně,
když obavy mne svírají.
Hle někdo přichází
a nese mi růži,
toť jen má fantazie,
když nejsem ve své kůži.
Slunce už dni sbohem dává
a já ještě bdím,
avšak ráno uvidím, jak vstává
a já budu vstávat s ním.
by Nika