Divný sen

Dnes je, ale hrozný den,

zdál se mi podivný sen.

Byl o tom, že jsem šel ven,

kde byl velký kmen a stará zem.

Šel jsem tam, kde půda končí,

kde i ve dne, lítaj ptáci noční.

Slunce zde svítí mlhavě,

ale půda žhne žhavě.

Voda teče proti proudu

a stoupá z ní trochu čmoudu.

Hory až do nebe vysoké jsou,

stromy z nich, už dávno nerostou.

Jezera hluboká a vodopády vysoké,

řeky tu tečou široké.

Ale nejhorší a nejděsivější,

na tom všem jest,

že nádherná a nedotčená,

příroda a země to je,

 a přitom tam nikdo nikdy nežil,

ani nežije.

Žádný člověk, ba ani zvíře nežije tu,

a dokonce, ani vítr nevane tu.

Smutek a ticho, šíří se jen,

sice je to krásná zem,

ale jinak děsivý sen.

Bydlet, nechtěl bych tady,

nádhera všude kolem sice je,

ale nedávejte mi rady,

jak a kde žít,

 protože nežli být tady,

radši chci zemřít.

by KiS