Tak tady bych to možná radši nechala bez doplňujících informací xD. Hold chvíle nostalgie :o)
Neznám ho ještě ani pět let,
ale bez něj si již nedokážu představit svět.
Když prvně jsme se potkali,
bylo mi deset,
během pár dní jsme se poznali
a čas s ním začal letět.
Bylo léto,
prázdniny,
nikde žádný bláto,
jen výlety rodinný.
On naučil mě spoustu věcí:
hrát fotbal a také plavat,
mít radost s maličkostí
a blízké své přátele milovat.
Avšak chybu jsem udělala.
Jakou?
Do něj jsem se zamilovala.
Když jsem s ním,
stěží se ovládám,
pouze jeho kámoškou býti smím
a to nějak nezvládám.
Proč jeho oči mají tak kouzelnou barvu?
A proč jeho vůně dohání mne k šílenství?
Proč dokázala bych ho najít v davu?
A proč trpím nevyléčitelnou zamilovaností?
On o mých citech již dávno ví,
avšak vůbec o mne nestojí.
Budu se muset smířit s tím,
že jen ve snech ho líbat smím.
Je to kruté,
ano, vím.
A i přesto láska k němu
je pro mne vším.
by Nika